Články a informace z různých oblastí lékařství

-přeměna látek (látkový metabolismus):

-anabolismus = z jednoduchých vstřebaných látek se syntetizují látky složitější (tzv. asimilace) – při anabolických dějích se energie spotřebovává (tzv. endergonické reakce)

-katabolismus = část vstřebaných látek se štěpí na jednodušší (tzv. disimilace) – dochází k uvolňování energie (tzv. exergonické reakce)

-podstata trávení:

-hydrolýza makromolekulárních látek z potravy účinkem enzymů, vznikají jednoduché látky rozpustné ve vodě, procházející biomembránami

-hydrolytické štěpení zajišťují tři základní skupiny enzymů:

proteázy = proteolytické enzymy – postupně štěpí bílkoviny na peptidy až na aminokyseliny

amylázy – štěpí škrob a glykogen na disacharidy až monosacharidy (především glukózu)

lipázy – štěpí triacylglyceroly na mastné kys. a glycerol

Přehled trávení jednotlivých živin:

-metabolismus sacharidů

význam: hlavní, pohotový zdroj energie

v potravě je přijímáme ve formě monosacharidů (glukóza, fruktóza) – jsou vstřebány přímo střevní stěnou n. oligosacharidů (sacharóza, maltóza, laktóza) a polysacharidů (škrob, glykogen) ð štěpení (v ústech - enzym ptyalin – maltóza[1]; v tenkém střevě – pankreatická amyláza – maltóza, dextriny[2]; enzymy membrán mikroklků – disacharidázy – monosacharidy) ð vstřebávání do vrátnicové žíly ð játra ð glukóza (ð krev ð tkáně ð buněčné dýchání, glykogen, tuk)

glykémie: stálá koncentrace glukózy v krvi = 4.5-6 mmol/l (hypoglykémie – snížená konc., hyperglykémie – zvýšená konc.)

řízení metabolismu sacharidů: nervově (hypotalamus), látkově (inzulín a glukagon, adrenalin, glukokortikoidy)

přeměna glukózy na energii

-metabolismus tuků

význam: zásobní zdroj energie

potrava: většinou triacylglyceroly ð žaludek – žaludeční lipáza – štěpení emulgovaných tuků (mléčný tuk) ð tenké střevo – soli žlučových kys. – emulgace ð enzymatické štěpení – pankreatická lipáza – glycerol + mastné kys. ð tvorba micel = rozpustné částice z mastných kys. + žlučových kys. + glycerolu + cholesterolu ð pronikají k povrchu sliznice ð difúze mastných kys. a glycerolu do b. sliznice

-mastné kys. s delším řetězcem (16-18 C): zpětná syntéza triacylglycerolů a tvorba chylomikronů = částice z triacylglycerolů + cholesterolu + fosfolipidů + bílkovin ð vstřebání do mízních cév ð krevní cévy ð játra

-mastné kys. s kratším řetězcem (10 C) ð vstřebávání do vlásečnic vrátnicové žíly ð játra

lipémie: koncentrace tuků v krvi = 360-820 mg/100cm3

přebytečný tuk se v organismu ukládá do zásoby: v podkožním vazivu, v okolí některých orgánů, v dutině břišní…; v případě potřeby je odbouráván v játrech (jaterními lipázami)

přeměna tuku na energii: glycerol může sloužit k syntéze glukózy n. fruktózy n. se odbourávat (zapojuje se do anaerobní glykolýzy); mastné kys. vstupují buď do β-oxidace - vz. acetyl-CoA (vstupuje do Krebsova cyklu) n. se využívá jako stavební materiál (syntéza lecitinu, esterů, lipidů…)

-metabolismus bílkovin

význam bílkovin: tvoří hlavní stavební materiál buněk a tkání, stavební materiál enzymů, hormonů a složek barviv

potrava: živočišné (obs. všechny AMK) a rostlinné (neobsahují vždy esenciální AMK) bílkoviny ð žaludek – pepsin (vz. z pepsinogenu žaludeční šťávy) a tenké střevo – trypsin (v pankreatické šťávě vz. z tripsinogenu díky enzymům membrán mikroklků), aminopeptidázy (odštěpují N-koncové AMK), kaboxypeptidázy (odštěpují C-koncové AMK), dipeptidázy (štěpí dipeptidy) – až na aminokyseliny ð vstřebání do vrátnicové žíly – nutná přítomnost vit. B6

podmínka strávení bílkovin – musí být před požitím denaturovány (e.g. vařením)

aminoacidémie: hladina aminokyselin v krvi = 35-65 mg/100cm3

využití: aminokyseliny se v játrech buď:

-deaminují (zbavují se -NH3, kt. pak vstupuje do ornitinového cyklu – tvorba močoviny) a deaminované org. kys. se buď štěpí (zapojují se do Krebsova cyklu - energie) n. syntetizují jiné látky (cukry, tuky, plazmatické bílkoviny, enzymy, hormony)

-aminokyseliny, kt. se nezpracují v játrech vstupují do buněk tkání (hl. svalové), zde jsou využity k syntéze bílkovin (k proteosyntéze)

řízení metabolismu bílkovin: nervově (hypotalamus), látkově (podpora syntézy – růstový hormon, inzulín, testosteron; odbourávání - glukokortikoidy)

-energetický metabolismus:

-většina látek z potravy je využívána jako zdroj energie (1g cukru 17.22kJ, 1g tuku 39.06kJ, 1g bílkoviny 23.73kJ)

-význam jater:

-pochody látkové přeměny:

* z monosacharidů přicházejících z trávicí trubice se vytvářejí v játrech zásoby polysacharidu glykogenu

* uvolňováním glukózy z jater se udržuje v krvi normální hladina glukózy (=homeostáza - 5 mmol/l plazmy)

* probíhá zde novotvoření glukózy z necukerných složek, tvorba tuků ze sacharidů, tvorba cholesterolu

* v játrech dochází k deaminaci aminokyselin a k tvorbě močoviny

* jat. b. syntetizují plazmatické bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen, protrombin)

* tuk se v játrech ukládá, a proto zde mohou být uloženy v tucích rozpustné vitamíny (A, D, E, K) – nemůžeme se těmito vit. předávkovat; zásobárna vit. B12

* tvorbou žlučových solí zajišťují játra trávení tuků ve střevě

* tvorba velkého množství tepla

-pochody související s funkcí krve:

makrofágové a jiné b. vychytávají z krve cizorodé látky, bakterie

fagocytující b. vychytávají z krve hemoglobin z rozpadlých červ. krvinek a přeměňují jej na bilirubin (uvolňuje se do žluči) a železo (váže se na feritin)

-detoxikace:

přeměna látek pro organismus škodlivých (odbourají až 95% alkoholu; různé léky – farmaka, hypnotika, sedativa)