Jdi na obsah Jdi na menu
 


Genetika

Příspěvky

Mutace a evoluční změny

17. 4. 2007

Makroevoluje je považována za velice pomalý proces, při němž dochází k náhodným mutacím, které se stabilizují až po dlouhém čase. Rozvoj geologie a dalších věd studujících Zemi ovšem ukazuje, že časové okno, v němž na Zemi mohly existovat podmínky vhodné pro evoluci, se stále zmenšuje. Mnohé makroevoluční výklady musely být zamítnuty právě proto, že čas potřebný pro vývoj druhů nestačil k tomu, aby vysvětlil rozmanitost života, jak ho vidíme dnes.
 

Buněčný cyklus (mitóza)

30. 11. 2006

Buněčné dělení neboli mitóza a analýza buněčného cyklu pomocí průtokové cytometrie.
 

Významní badatelé v oblasti genetiky 20. století

22. 8. 2006

Friedrich Miescher, Thomas Hunt Morgan, Hermann Joseph Muller, S.A.Waksman a další.

 

Obory molekulární genetiky

31. 5. 2006

Buněčné inženýrství, genové inženýrství a virologie.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Genetika | Komentářů: 0

Regulace transkripce

31. 5. 2006

Regulace transkripce představuje regulaci na úrovni syntézy. Dalšími stupni jsou regulace na úrovni aktivity (postsyntetické transformace, změny konformace ...).

 
Celý příspěvek | Rubrika: Genetika | Komentářů: 0

Mezibuněčný přenos DNA

31. 5. 2006

Transformace a konjugace

 
Celý příspěvek | Rubrika: Genetika | Komentářů: 0

Nepřímá DNA diagnostika

26. 5. 2006

Nepřímou DNA diagnostiku využíváme v situaci, kdy není metoda přímé detekce z různých důvodů k dispozici. Od přímé diagnostiky se liší pouze tím, že nedetekuje přímo změnu sekvence DNA genu, která je spojena s určitým chorobným stavem, ale jen identifikuje fragment DNA, ve kterém se tento gen nachází. Technicky je postup stejný jako u přímé DNA diagnostiky.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Genetika | Komentářů: 0

DNA-DNA hybridizace

2. 5. 2006

Pod pojmem DNA-DNA hybridizace v tomto textu rozumíme hybridizaci scDNA (single-copy DNA), která probíhá v roztoku (proto se někdy označuje jako „solution DNA-DNA hybridization“).
 

Izolace DNA

2. 5. 2006

DNA lze teoreticky izolovat z jakékoliv živočišné tkáně obsahující živé buňky. U organismů malé velikosti se k izolaci používá i celých jedinců. V tomto případě však samozřejmě hrozí kontaminace parazity, symbionty a potravou. U jednobuněčných živočichů se někdy používá postup, při kterém se nejprve daný jedinec (nebo několik jedinců) rozmnoží a DNA je potom izolována ze všech jedinců najednou. U obratlovců, jejichž erytrocyty mají jádro, se dá DNA snadno izolovat z krve.
 

Genetické pojmy

2. 5. 2006

Pojmy z genetického inženýrství