Články a informace z různých oblastí lékařství

Stárnutí = zvýšení zranitelnosti a snížení vitality vedoucí ke smrti.

Trvá různě dlouho. Vývoj a pak rychle přechod ke stárnutí, už kolem 30 let.

Přirozená smrt – smrt bez zjevných patologických známek

Teorie stárnutí:

1. genetická – dány dispozice, nic s tím nenaděláme

2. adaptační (regulační) – schopnost přizpůsobit se změnám souvisejícím se stárnutím; můžeme ovlivnit:

- adekvátním přísunem potravin

- adekvátní přísun minerálů, antioxidantů, vitamínů

- adekvátní výdej E

- psychické a sociální vlivy

3. imunologická – autointoxikace

- při oxidativních procesech vznikají tzv. kyslíkové radikály, neodstraní-li se z buňky, tak ji zničí – používat antioxidanty.

- hromadění metabolitů v buňce (kyselina mléčná, aceton a pod.)

4. stresová – distres urychluje stárnutí

Projevy stárnutí:

1. buněčné změny

- úbytek počtu buněk; hl. kationtem buňky je K, je-li ho málo či moc, zastaví se srdce; s klesajícím počtem buněk klesá i bazální metabolismus

- klesá počet mitochondrií důležitých pro buněčné dýchání – zajišťují aerobní krytí energie; s poklesem klesá vytrvalost

2. změny vlastností tkání – projevují se hl. při funkci

- snížená regenerace – regenerace po nemoci probíhá déle

- zvýšená koncentrace kolagenu a snížení celkové vody – zvyšuje se počet kolatenních vláken na úkor elastických a vznikají vrásky

- zvyšuje se množství tuku – jeho ukládání v zásobních částech a hůře se odbourává (snížená reaktivita k adrenalínu a noradrenalínu)

- zvýšení cholesterolu

3. orgánové změny

- atrofie = kvalitativní i kvantitativní zmenšení orgánů

            - mozek používáme asi z 20% - rezerva, ale i tak úbytek fc.

             - svaly, úbytek hl. červených vláken (podmíněno úbytkem mitochondrií)

                    →   zvýšená únavnost při vytrvalostní zátěži (nákup...)

            - zvětšují se buňky miokardu, ten zbytňuje → horší se fc.

- cévní změny (ateroskleróza) → postižení fc. orgánu dle lokalizace aterosklerotických změn

- snížení fc. GIT – snížená motilita (pohyblivost střev) → obstipace

- snížení pohlavní aktivity - klimakterium, zvětšování prostaty

- sklon k dehydrataci (kožní řasa se dobře vrací zpět – dobrá hydrat.)

- výživové odchylky (mění se chutě) → nedostatek některých látek (často K)

- snížení VC plic a celkové kapacity plic

- kostní změny - osteoporóza → fraktury – hl. colum femoris a karpální oblast

- snížení vjemových fc. (zrak, chuť....)

4. změny v imunitní oblasti