Články a informace z různých oblastí lékařství

Imunomodulace

Je působení různých látek na podporu funkce imunitního systému.

Rozlišujeme několik typů imunomodulátorů

I.) Vakcinace

II.) Stimulátory buněčné imunity

III.) Látky získané z bezobratlých

IV.) Látky získané z rostlin

V.) Enzymoterapie

VI.) Polynukleotidy

VII.) Jiné látky

ad I.) Vakcinace

A) DNA vakcíny

B) autovakcíny (z mikroorganismů)

C) jiné vakcíny (z mikroorganismů)

ad A) DNA vakcíny = vektorové vakcíny

- nosiče genetické informace pro Ag, schopné zajistit stav odolnosti. Jde o přenos genetického materiálu mikroba, který kóduje „protekční Ag“, proti kterým se vytváří v průběhu infekčního procesu protilátky.

Ideální vakcínou je živý atenuovaný patogenní mikrob, který indukuje silnou a dlouhotrvající imunitní odpověď namířenou proti jeho různým Ag.

Vektorová vakcína:

do avirulentního živého atenuovaného mikroba je vpraven 1 nebo více genů příslušného patogenního agens. Slouží tedy jako vektor k expresi genů, kódujících žádoucí Ag patogenního mikroba v hostiteli.

VEKTORY

a) Viry

1. virus vakcinie - je schopen tolerovat inzerci velkých úseků DNA ð nevýhoda - nízká imunogennost a reaktogennost

2. avipoxviry - nosiči gen. informace pro Ag viru vztekliny a spalniček

3. adenoviry - využití pro imunizaci viru hepatitidy B, v lidské imunodeficienci

4. další: virus herpes simplex, cytomegalovirus ap.

b) Bakterie

Salmonela pro Vibrio cholerae, Schigela, Bacillus pertussis, BCG vakcína nesoucí Osp antigen proti Borrelia burgorferi - žádoucí gen je umístěn v bakter. plasmidu, expresi genu umožňuje virový promotor

Kruh může být otevřen restrikč. enzymy, do jeho nukleotidové sekvence lze vložit fragment příslušného Ag a jiné nukleotidové sekvence, který kruh znovu uzavře.

Promotory - osvědčují se virové (např. CMV)

Aplikace - intramuskulární, intradermální, slizniční

Intradermální - technikou „vstřelování“(gene gun)

 - využívá se schopnosti částeček zlata pronikat buň. membránlou, plasmidová DNA je absorbována na povrch částeček zlata prostřednictvím polykationů, vstřelením do kůže proniknou tyto částečky do hloubky 0,1 - 5mm (epidermis, dermis)

trvání: protekční imunita trvá dlouho (dlouho vydrží v org)

výhoda:  bezpečnější než užívané živé vakciny, což má význam u osob s podlomenou imunitou

Problémy: 1) účinek dlouhodobé exprese Ag v tkáních - což může vést:

a) tolerance

b) imunitní reakce proti těmto tkáním

2)  možnost inzerce DNA do hostitelských tkání

3)  ovlivnění činnosti IS vektorovou DNA

4)  možnost anafylaxe – vznik příliš mnoho Ab

Souhrn

DNA - vakcíny: naděje

·       možnost aplikace intramuskulárně, intradermálně („gene gun“) slizniční aplikace snad též účinná

·       po intramuskulární aplikaci zůstává DNA v mezoblastech a terminálně diferencovaných myocytech skeleteálního svalstva, ale dostává se i do jiných buněk, zejména prezentujících antigen

·       plasmid zůstává v buňce episomálně, nereplikuje se zatím nejsou důkazy, že by se integroval do hostitelské DNA

·       novotvořený antigen se dostává extracelulárně a indikuje odpověď  T_HCd4⁺ a tvorbu protilátek

·       novotvořený antigen je prezentován prostřednictvím dráhy MHC I a indikuje tak reakci T_cCD8⁺

·       protilátková a buněčná reakce je výraznější než po standardních vakcínách

·       ukazuje se možnost využití při terapiích chronických infekcí (HBV,HCV, HSV, HIV)

·       DNA - vakcíny jsou bezpečnější než živé, zejména u osob s podlomenou imunitou

·       v plasmidu může být zakódováno více antigenů (výhoda polyvalentní vakcíny při realizace imunizačního            programu)

·       DNA - vakcíny jsou termostabilní

ad B) Autovakcíny

Principem individuálně připravovaných vakcín (autovakc.) je léčebné podávání antigenů připravených z patogenních nebo potenciálně patogenních bakterií izolovaných z pacienta.

Indikace:

1.    chronické a recidivující infekce dých. cest (resp. traktu) tvoří až 80% všech klinických diagnóz

2.    u infekčně - alergických stavů respir. cest

3.    u některých hnisavých infekcí

4.    u infekcí urogenit. traktu

Injekční a peiorální forma (zejm. u inf. -alergických reakcí resp. traktu)

Výsledky:

a) výrazné snížení počtu atak, zkrácení a zmírnění jejich průběhu

b) snížená potřeba antibiotik

c) zlepšení zdrav. stavu po léčbě

ad C) Jiné vakcíny

Většinou jde o bakteriální suspenzi, která má vyvolat reakci IS buď proti danému patogenu nebo která má vyvolat reakci IS jako posílení proti jiným patogenům.

Léčivé přípravky:

1.    STAVA - suspenze Stafylokoka - injekce a kapky k častým infektům horních cest dýchacích nebo k posílení IS obecně

2.    LUIVAC - lyofylizovaná směs Stafylokoka, Streptokoka, Haemofila, Klebsielky, stimulace lymfocytů ve sliznici, proti infekcím h. cest dýchacích

3.    CANDIVAC - kapky kvasinky Candida sp. proti plísňovým a kvasinkovým infekcím

4.    KANVAKOL - obsahuje také kvasinky př. Torulopsis glabrata

5.    BRONCHOVAXOM - směs lyofylizovaných bakterií Haemofilus, Klebsiella, Stafylokokus, Diplokokus ap. na časté záněty horních cest dýchacích. Dochází ke zvýšení množství Ig uvolňovaných sliznicí resp. traktu

6.    UROVAXOM - lyofilizát E.coli na záněty urogenit. soustavy jeho účinek je:

·       stimulace T,B-lymfocytů, MĆ, sekrece Ig v moči

·       zvýšená syntéza INF

Význam a funkce bakteriálních vakcín

1.    Váží se na receptory buněk, čímž ovlivňují jejich funkci

2.    Aktivují fagocytující buňky

3.    Působí jako mitogeny T_H, T_s, a B-lymfocytů

4.    Stimulují tvorbu sekrečního TgA

5.    Aktivují komplement

ad II.) Stimulátory buněčné imunity

Jde o následující léčivé přípravky:

1.    DECARIS - (levamisolum) - účinek způsoben působením této látky na fosfodiesterázu, kterou stimuluje, a to vede ke snížení hladin cAMP a relativnímu zvýšení cGMP v buňkách. Výsledným efektem působení aktivovaných proteinkinázou je fagocytární aktivita a zvýšení chemotaxe neutrofilů, zvýrazněná destrukční aktivita MÆ vůči nádorovým b., zvýšená aktivace T_c buněk, aktivace syntézy DNA v lymfocytech = to vše vede ke zvýšení imunitní odpovědi.

2.    IMMODIN - je extrakt z homogenizovaných leukocytů. Tento nízkomolek. přípravek (pod 10 000D) je nazýván také transfer-faktor a je získáván z krve dárců. Obsahuje spoustu biol. aktivit jako jsou: přenosové specifické aktivity, stimulační i inhibiční, které obecně ovlivňují reakce buněčné imunity.

3.    ISOPRINOSIN - jde o derivát adenosinu, který má výraznou protivirovou a imunostimulační aktivitu. Stimuluje diferenciaci T lymfocytů na T_c a T_H aktivované lymfocyty. Potlačuje aktivitu virové RNA v napadených buňkách.

4.    TP-1 SERONO (thymostimulin) - je směsí polypeptidů s Mr 1000 - 12 000 z telecích brzlíků. Jde o přípravek s aktivitou thymových hormonů a uplatňuje se jako růstový a diferenciační faktor na prethymocyty a klidové lymfocyty T, které se přeměňují na aktivované T-lymfocyty s výraznou produkcí IL a růstových faktorů. Přímo biologicky  zasahují na adenylátcyklázový systém s následným ovlivněníém poměru cAMP, cGMP.

Vyhodnocení účinku těchto léčiv:

Nejúčinnější byl TP-1 SERONO, který je však velmi drahý (25 000,-Kč). Nejvhodnější ekonomicky se jevil DECARIS (1 500,-Kč)- druhý nejvyšší účinek, ISOPRINOSIN a IMMODIN mají nejnižší účinek.

ad III) Látky získané z bezobratlých

a) látka CCP z žížal, která působí antibakteriálně a protinádorově (získává se z hlenu)

b) včelí produkty - PROPOLIS - látka s desinfekčními vlastnostmi, inhibuje viry, bakterie, plísně; prevence zánětlivých onemocnění dutiny ústní, horních cest dýchacích, zánětů žaludku a střevní sliznici.

 - MATEŘÍ KAŠIČKA - zdroj stimulačních látek v oblasti krvetvorby, regulační vliv na metabolismus bílkovin, hojení tkání, protistresový přípravek

ad IV) Látky získané z rostlin

Patří sem GLUKANY z buněčných stěn hub a  ARABINOGALAKTANY, PEKTINY a HETEROXYLANY z buněčných stěn vyšších rostlin. Stimulují nespecifické resistence proti infekcím, nádorům a radiačnímu poškození, reakce hum. a buň. imunity. Musí se ale převádět na látky rozpustné ve vodných roztocích.

ad V) Wobenzym- ENYMOTERAPIE

Složení: pankreatin, papain, bromelain, lipáza, amyláza, tropin, chymotripsin a rutin (prasečí a z trop. ovoce)

Indikace: zvýšení činnosti IS - u nemocí, plastické a rekonstrukční operace, urychlení hojení ran, zánětů, prevence a terapie otoku při poranění, léčba chronických zánětlivých stavů sliznic, pohybového aparátu, zažívání - pomoc

Účinek:

- všeobecně - odbourávání některých amplifikačních a toxických složek zánětu, stimulace MÆ = fagocytózy

- podrobně:

1.     snížení tvorby imunokomlexů

2.     odbourávání vytvořených I-komplexů

3.     obnovená schopnost fagocytózy, která byla snížena nadbytkem I-komplexů

4.     modifikace CH2 domény Fc oblasti imunoglobulinových molekul

5.     snížení vazby složky C1q komplementu k CH2 doméně Fc oblasti Ig

6.     snížení vazby Fc oblasti Ig na receptory pro Fc oblast v  buněčných površích

7.     omezení vazby Ab na volné autoantigeny a autoantigeny buň. povrchů

ad VI) Polynukleotidy

Přípravky FORSITIN, JUGIN se ve zvýšené míře podávají buď v čistém stavu nebo jen přidané do potravy (jogurty). Polynukleotidy se nachází přirozeně v masu, mořských rybách, luštěninách

ad VII) Jiné látky

Vitamíny - β-karoten, C, E, Selen, Zn, léčivý přípravek

Endobulin = IgG, je směsí imunoglobulinů

Proti zánětlivým procesům v plicích (astma), pro udržovací terapii u prim. a sekun. protilátkových deficitů, léčba autoimunitních chorob, terapie vir. a bakt. nemocí.