Jdi na obsah Jdi na menu
 


Imunomodulace

7. 10. 2006

Imunomodulace

Je působení různých látek na podporu funkce imunitního systému.

Rozlišujeme několik typů imunomodulátorů

I.) Vakcinace

II.) Stimulátory buněčné imunity

III.) Látky získané z bezobratlých

IV.) Látky získané z rostlin

V.) Enzymoterapie

VI.) Polynukleotidy

VII.) Jiné látky

ad I.) Vakcinace

A) DNA vakcíny

B) autovakcíny (z mikroorganismů)

C) jiné vakcíny (z mikroorganismů)

ad A) DNA vakcíny = vektorové vakcíny

- nosiče genetické informace pro Ag, schopné zajistit stav odolnosti. Jde o přenos genetického materiálu mikroba, který kóduje „protekční Ag“, proti kterým se vytváří v průběhu infekčního procesu protilátky.

Ideální vakcínou je živý atenuovaný patogenní mikrob, který indukuje silnou a dlouhotrvající imunitní odpověď namířenou proti jeho různým Ag.

Vektorová vakcína:

do avirulentního živého atenuovaného mikroba je vpraven 1 nebo více genů příslušného patogenního agens. Slouží tedy jako vektor k expresi genů, kódujících žádoucí Ag patogenního mikroba v hostiteli.

VEKTORY

a) Viry

1. virus vakcinie - je schopen tolerovat inzerci velkých úseků DNA ð nevýhoda - nízká imunogennost a reaktogennost

2. avipoxviry - nosiči gen. informace pro Ag viru vztekliny a spalniček

3. adenoviry - využití pro imunizaci viru hepatitidy B, v lidské imunodeficienci

4. další: virus herpes simplex, cytomegalovirus ap.

b) Bakterie

Salmonela pro Vibrio cholerae, Schigela, Bacillus pertussis, BCG vakcína nesoucí Osp antigen proti Borrelia burgorferi - žádoucí gen je umístěn v bakter. plasmidu, expresi genu umožňuje virový promotor

Kruh může být otevřen restrikč. enzymy, do jeho nukleotidové sekvence lze vložit fragment příslušného Ag a jiné nukleotidové sekvence, který kruh znovu uzavře.

Promotory - osvědčují se virové (např. CMV)

Aplikace - intramuskulární, intradermální, slizniční

Intradermální - technikou „vstřelování“(gene gun)

 - využívá se schopnosti částeček zlata pronikat buň. membránlou, plasmidová DNA je absorbována na povrch částeček zlata prostřednictvím polykationů, vstřelením do kůže proniknou tyto částečky do hloubky 0,1 - 5mm (epidermis, dermis)

trvání: protekční imunita trvá dlouho (dlouho vydrží v org)

výhoda:  bezpečnější než užívané živé vakciny, což má význam u osob s podlomenou imunitou

Problémy: 1) účinek dlouhodobé exprese Ag v tkáních - což může vést:

a) tolerance

b) imunitní reakce proti těmto tkáním

2)  možnost inzerce DNA do hostitelských tkání

3)  ovlivnění činnosti IS vektorovou DNA

4)  možnost anafylaxe – vznik příliš mnoho Ab

Souhrn

DNA - vakcíny: naděje

·       možnost aplikace intramuskulárně, intradermálně („gene gun“) slizniční aplikace snad též účinná

·       po intramuskulární aplikaci zůstává DNA v mezoblastech a terminálně diferencovaných myocytech skeleteálního svalstva, ale dostává se i do jiných buněk, zejména prezentujících antigen

·       plasmid zůstává v buňce episomálně, nereplikuje se zatím nejsou důkazy, že by se integroval do hostitelské DNA

·       novotvořený antigen se dostává extracelulárně a indikuje odpověď  THCd4+ a tvorbu protilátek

·       novotvořený antigen je prezentován prostřednictvím dráhy MHC I a indikuje tak reakci TcCD8+

·       protilátková a buněčná reakce je výraznější než po standardních vakcínách

·       ukazuje se možnost využití při terapiích chronických infekcí (HBV,HCV, HSV, HIV)

·       DNA - vakcíny jsou bezpečnější než živé, zejména u osob s podlomenou imunitou

·       v plasmidu může být zakódováno více antigenů (výhoda polyvalentní vakcíny při realizace imunizačního            programu)

·       DNA - vakcíny jsou termostabilní

ad B) Autovakcíny

Principem individuálně připravovaných vakcín (autovakc.) je léčebné podávání antigenů připravených z patogenních nebo potenciálně patogenních bakterií izolovaných z pacienta.

Indikace:

1.    chronické a recidivující infekce dých. cest (resp. traktu) tvoří až 80% všech klinických diagnóz

2.    u infekčně - alergických stavů respir. cest

3.    u některých hnisavých infekcí

4.    u infekcí urogenit. traktu

Injekční a peiorální forma (zejm. u inf. -alergických reakcí resp. traktu)

Výsledky:

a) výrazné snížení počtu atak, zkrácení a zmírnění jejich průběhu

b) snížená potřeba antibiotik

c) zlepšení zdrav. stavu po léčbě

ad C) Jiné vakcíny

Většinou jde o bakteriální suspenzi, která má vyvolat reakci IS buď proti danému patogenu nebo která má vyvolat reakci IS jako posílení proti jiným patogenům.

Léčivé přípravky:

1.    STAVA - suspenze Stafylokoka - injekce a kapky k častým infektům horních cest dýchacích nebo k posílení IS obecně

2.    LUIVAC - lyofylizovaná směs Stafylokoka, Streptokoka, Haemofila, Klebsielky, stimulace lymfocytů ve sliznici, proti infekcím h. cest dýchacích

3.    CANDIVAC - kapky kvasinky Candida sp. proti plísňovým a kvasinkovým infekcím

4.    KANVAKOL - obsahuje také kvasinky př. Torulopsis glabrata

5.    BRONCHOVAXOM - směs lyofylizovaných bakterií Haemofilus, Klebsiella, Stafylokokus, Diplokokus ap. na časté záněty horních cest dýchacích. Dochází ke zvýšení množství Ig uvolňovaných sliznicí resp. traktu

6.    UROVAXOM - lyofilizát E.coli na záněty urogenit. soustavy jeho účinek je:

·       stimulace T,B-lymfocytů, MĆ, sekrece Ig v moči

·       zvýšená syntéza INF

Význam a funkce bakteriálních vakcín

1.    Váží se na receptory buněk, čímž ovlivňují jejich funkci

2.    Aktivují fagocytující buňky

3.    Působí jako mitogeny TH, Ts, a B-lymfocytů

4.    Stimulují tvorbu sekrečního TgA

5.    Aktivují komplement

ad II.) Stimulátory buněčné imunity

Jde o následující léčivé přípravky:

1.    DECARIS - (levamisolum) - účinek způsoben působením této látky na fosfodiesterázu, kterou stimuluje, a to vede ke snížení hladin cAMP a relativnímu zvýšení cGMP v buňkách. Výsledným efektem působení aktivovaných proteinkinázou je fagocytární aktivita a zvýšení chemotaxe neutrofilů, zvýrazněná destrukční aktivita MÆ vůči nádorovým b., zvýšená aktivace Tc buněk, aktivace syntézy DNA v lymfocytech = to vše vede ke zvýšení imunitní odpovědi.

2.    IMMODIN - je extrakt z homogenizovaných leukocytů. Tento nízkomolek. přípravek (pod 10 000D) je nazýván také transfer-faktor a je získáván z krve dárců. Obsahuje spoustu biol. aktivit jako jsou: přenosové specifické aktivity, stimulační i inhibiční, které obecně ovlivňují reakce buněčné imunity.

3.    ISOPRINOSIN - jde o derivát adenosinu, který má výraznou protivirovou a imunostimulační aktivitu. Stimuluje diferenciaci T lymfocytů na Tc a TH aktivované lymfocyty. Potlačuje aktivitu virové RNA v napadených buňkách.

4.    TP-1 SERONO (thymostimulin) - je směsí polypeptidů s Mr 1000 - 12 000 z telecích brzlíků. Jde o přípravek s aktivitou thymových hormonů a uplatňuje se jako růstový a diferenciační faktor na prethymocyty a klidové lymfocyty T, které se přeměňují na aktivované T-lymfocyty s výraznou produkcí IL a růstových faktorů. Přímo biologicky  zasahují na adenylátcyklázový systém s následným ovlivněníém poměru cAMP, cGMP.

Vyhodnocení účinku těchto léčiv:

Nejúčinnější byl TP-1 SERONO, který je však velmi drahý (25 000,-Kč). Nejvhodnější ekonomicky se jevil DECARIS (1 500,-Kč)- druhý nejvyšší účinek, ISOPRINOSIN a IMMODIN mají nejnižší účinek.

ad III) Látky získané z bezobratlých

a) látka CCP z žížal, která působí antibakteriálně a protinádorově (získává se z hlenu)

b) včelí produkty - PROPOLIS - látka s desinfekčními vlastnostmi, inhibuje viry, bakterie, plísně; prevence zánětlivých onemocnění dutiny ústní, horních cest dýchacích, zánětů žaludku a střevní sliznici.

 - MATEŘÍ KAŠIČKA - zdroj stimulačních látek v oblasti krvetvorby, regulační vliv na metabolismus bílkovin, hojení tkání, protistresový přípravek

ad IV) Látky získané z rostlin

Patří sem GLUKANY z buněčných stěn hub a  ARABINOGALAKTANY, PEKTINY a HETEROXYLANY z buněčných stěn vyšších rostlin. Stimulují nespecifické resistence proti infekcím, nádorům a radiačnímu poškození, reakce hum. a buň. imunity. Musí se ale převádět na látky rozpustné ve vodných roztocích.

ad V) Wobenzym- ENYMOTERAPIE

Složení: pankreatin, papain, bromelain, lipáza, amyláza, tropin, chymotripsin a rutin (prasečí a z trop. ovoce)

Indikace: zvýšení činnosti IS - u nemocí, plastické a rekonstrukční operace, urychlení hojení ran, zánětů, prevence a terapie otoku při poranění, léčba chronických zánětlivých stavů sliznic, pohybového aparátu, zažívání - pomoc

Účinek:

- všeobecně - odbourávání některých amplifikačních a toxických složek zánětu, stimulace MÆ = fagocytózy

- podrobně:

1.     snížení tvorby imunokomlexů

2.     odbourávání vytvořených I-komplexů

3.     obnovená schopnost fagocytózy, která byla snížena nadbytkem I-komplexů

4.     modifikace CH2 domény Fc oblasti imunoglobulinových molekul

5.     snížení vazby složky C1q komplementu k CH2 doméně Fc oblasti Ig

6.     snížení vazby Fc oblasti Ig na receptory pro Fc oblast v  buněčných površích

7.     omezení vazby Ab na volné autoantigeny a autoantigeny buň. povrchů

ad VI) Polynukleotidy

Přípravky FORSITIN, JUGIN se ve zvýšené míře podávají buď v čistém stavu nebo jen přidané do potravy (jogurty). Polynukleotidy se nachází přirozeně v masu, mořských rybách, luštěninách

ad VII) Jiné látky

Vitamíny - β-karoten, C, E, Selen, Zn, léčivý přípravek

Endobulin = IgG, je směsí imunoglobulinů

Proti zánětlivým procesům v plicích (astma), pro udržovací terapii u prim. a sekun. protilátkových deficitů, léčba autoimunitních chorob, terapie vir. a bakt. nemocí.